Kateřina Málková
Proč má žákovské portfolio smysl
i bez razítka z ministerstva
22. září 2026
Přestože revize RVP neukládá školám povinné zavádění žákovských portfolií, která byla určitou dobu vnímána jako něco, co se stane součástí kariérového poradenství, přínos žákovských portfolií nepozbyl významu . Naopak – v podmínkách neustálých změn na trhu práce, v ekonomice i v technologiích, které výrazně ovlivňují podobu profesí a pracovních míst, může být portfolio velmi užitečným nástrojem pro rozvoj důležitých návyků a přípravu žáků na proměnlivý trh práce.
Přestože revize RVP neukládá školám povinné zavádění žákovských portfolií, která byla určitou dobu vnímána jako něco, co se stane součástí kariérového poradenství, přínos žákovských portfolií nepozbyl významu . Naopak – v podmínkách neustálých změn na trhu práce, v ekonomice i v technologiích, které výrazně ovlivňují podobu profesí a pracovních míst, může být portfolio velmi užitečným nástrojem pro rozvoj důležitých návyků a přípravu žáků na proměnlivý trh práce.
Mladí lidé v prvních letech práce často střídají zaměstnání. Nejde přitom vždy o podobná pracovní místa nebo o postup v jednom oboru. Zkouší různé pozice, někdy i v zcela odlišných oblastech, protože se hledají. Problém je, že při tom často nemají návyk vidět souvislosti mezi svým vzděláním, zkušenostmi a náplní práce v konkrétních zaměstnáních. Nemusí si uvědomovat, proč je jedna práce oslovila a jiná ne, co jim jednotlivé zkušenosti ukázaly a co si z nich mohou odnést dál.
U mnoha lidí kolem třiceti nebo pětatřiceti let pak vidíme frustraci, demotivaci a hledání práce, která by jim přinesla nejen příjem, ale také větší spokojenost a pocit smysluplnosti. I v této souvislosti se mluví například o fenoménu tichého odcházení (quiet quitting). Není to přitom problém pouze pro zaměstnavatele. Pokud člověk opakovaně střídá zaměstnání a přitom nevidí souvislosti mezi jednotlivými zkušenostmi, zůstává nevyužitý jeho vlastní potenciál. A zaměstnavatelé pak mohou být méně ochotní do takových lidí investovat.
U mnoha lidí kolem třiceti nebo pětatřiceti let pak vidíme frustraci, demotivaci a hledání práce, která by jim přinesla nejen příjem, ale také větší spokojenost a pocit smysluplnosti. I v této souvislosti se mluví například o fenoménu tichého odcházení (quiet quitting). Není to přitom problém pouze pro zaměstnavatele. Pokud člověk opakovaně střídá zaměstnání a přitom nevidí souvislosti mezi jednotlivými zkušenostmi, zůstává nevyužitý jeho vlastní potenciál. A zaměstnavatelé pak mohou být méně ochotní do takových lidí investovat.
Právě tady vidím důležitý přínos žákovského portfolia. Pokud chceme člověku pomoci najít smysluplnou práci a nejen s ním sepsat životopis, potřebujeme se vrátit do minulosti – k zájmům, koníčkům, zkušenostem z dětství a dospívání, ke školním projektům, brigádám nebo dalším činnostem, kterým se věnoval.
Pro dospělého člověka je taková zpětná rekonstrukce často velmi obtížná. Některá období už má v paměti téměř uzavřená a důležitá vodítka se ztrácejí. V dospívání navíc děti své dřívější zájmy často opouštějí. To, čemu se několik let věnovaly v dětství, mohou najednou považovat za něco, co už s nimi nesouvisí, a jednoduše to ze svého života vyškrtnout a s tím vylít vaničku i s dítětem – přehlédnout své silné stránky. Díky nim můžeme zpětně pojmenovávat vlastnosti, silné stránky a kompetence.
Žákovské portfolio je v tomto smyslu albem, ke kterému se lze opakovaně vracet. Pomáhá zachytit zkušenosti v různém věku, a později v nich hledat souvislosti. Může s ním pracovat samotný žák, rodič, učitel i kariérový poradce. Pro poradce je cenné v tom, že má před sebou zkušenosti konkrétního dítěte v retrospektivě. Žák, který si portfolio vede, se zase učí sebereflexi. Ve školách, kde s portfolii pracují delší dobu, zaznamenávají i větší motivaci dětí k učení.
Pro dospělého člověka je taková zpětná rekonstrukce často velmi obtížná. Některá období už má v paměti téměř uzavřená a důležitá vodítka se ztrácejí. V dospívání navíc děti své dřívější zájmy často opouštějí. To, čemu se několik let věnovaly v dětství, mohou najednou považovat za něco, co už s nimi nesouvisí, a jednoduše to ze svého života vyškrtnout a s tím vylít vaničku i s dítětem – přehlédnout své silné stránky. Díky nim můžeme zpětně pojmenovávat vlastnosti, silné stránky a kompetence.
Žákovské portfolio je v tomto smyslu albem, ke kterému se lze opakovaně vracet. Pomáhá zachytit zkušenosti v různém věku, a později v nich hledat souvislosti. Může s ním pracovat samotný žák, rodič, učitel i kariérový poradce. Pro poradce je cenné v tom, že má před sebou zkušenosti konkrétního dítěte v retrospektivě. Žák, který si portfolio vede, se zase učí sebereflexi. Ve školách, kde s portfolii pracují delší dobu, zaznamenávají i větší motivaci dětí k učení.
Portfolio pomáhá také při vyhodnocení výsledků profesních nebo osobnostních testů. Pro dospělého člověka mohou být pojmy jako sebeorganizace, komunikační schopnosti nebo leadership uchopitelné, ale pro žáka jsou abstraktní. Samotný výsledek testu mu neřekne, jak se tyto vlastnosti projevují v reálném životě a jak je spojit s výběrem školy či povolání.
Co se tyče školních předmětů, práce s portfoliem dokáže zabránit příliš zjednodušenému rozhodování typu: „Jde mi matematika, půjdu na technickou školu.“ nebo „Baví mě přírodopis, půjdu na zdravotnickou nebo zahradnickou školu.“ Samotný oblíbený předmět totiž ještě nevypovídá o tom, že související obor žákovi sedne.
Nedávno jsem pracovala se studentkou, která si zvolila obor ekologie právě proto, že si ho spojovala s přírodou. Až na škole zjistila, že jde zároveň o technologie a propojení několika různých náročných oblastí, což pro ni bylo extrémně těžké a nakonec to vedlo k nutnosti přestupu.
Co se tyče školních předmětů, práce s portfoliem dokáže zabránit příliš zjednodušenému rozhodování typu: „Jde mi matematika, půjdu na technickou školu.“ nebo „Baví mě přírodopis, půjdu na zdravotnickou nebo zahradnickou školu.“ Samotný oblíbený předmět totiž ještě nevypovídá o tom, že související obor žákovi sedne.
Nedávno jsem pracovala se studentkou, která si zvolila obor ekologie právě proto, že si ho spojovala s přírodou. Až na škole zjistila, že jde zároveň o technologie a propojení několika různých náročných oblastí, což pro ni bylo extrémně těžké a nakonec to vedlo k nutnosti přestupu.
Aby žákovské portfolio ve škole mělo smysl, je ideální, když se s ním pracuje po celou dobu školní docházky. Záznamy z prvního stupně jsou velmi cenným zdrojem informací v osmé nebo deváté třídě. Dítě se k nim může vrátit a podívat se, co ho bavilo v první či druhé třídě a v co tyto zájmy přerostly dnes.
Plošné zavedení portfolií je ale poměrně komplexní proces. Aby vše fungovalo, je potřeba nastavit, jak se s portfoliem pracuje v jednotlivých ročnících a kdo za jeho vedení odpovídá. Na prvním stupni je situace jednodušší, protože třída má stálého učitele. Je výhodou, když si děti už na prvním stupni na práci s portfoliem zvyknou a naučí se v něm mít systém.
Aby portfolio fungovalo v celé škole napříč ročníky, vyžaduje to práci celého pedagogického týmu, nejen jednoho kariérového poradce. Je potřeba zapojit vedení školy i další učitele. Pokud se škola rozhodne začít s kariérovým portfoliem až v osmém nebo devátém ročníku, jde o užší oblast, se kterou může začít kariérový poradce nebo vyučující volby povolání ve spolupráci s třídními učiteli.
Plošné zavedení portfolií je ale poměrně komplexní proces. Aby vše fungovalo, je potřeba nastavit, jak se s portfoliem pracuje v jednotlivých ročnících a kdo za jeho vedení odpovídá. Na prvním stupni je situace jednodušší, protože třída má stálého učitele. Je výhodou, když si děti už na prvním stupni na práci s portfoliem zvyknou a naučí se v něm mít systém.
Aby portfolio fungovalo v celé škole napříč ročníky, vyžaduje to práci celého pedagogického týmu, nejen jednoho kariérového poradce. Je potřeba zapojit vedení školy i další učitele. Pokud se škola rozhodne začít s kariérovým portfoliem až v osmém nebo devátém ročníku, jde o užší oblast, se kterou může začít kariérový poradce nebo vyučující volby povolání ve spolupráci s třídními učiteli.
O žákovských portfoliích dnes existuje řada materiálů a portfolio se objevuje i ve větších vzdělávacích programech pro školní poradce. Samotná metodika ale ještě neřeší všechny otázky, které přináší její zavádění do každodenní praxe školy. Velmi cenná je proto zkušenost člověka, který si zaváděním portfolia sám prošel – od prvních krůčků až po plnohodnotné využití nejen pro volbu povolání, ale i pro rozvoj potenciálu žáků, výchovné poradenství či formativní hodnocení.
Proto vás zvu na tento webinář "Jak připravit a zavést žákovské portfolio ve vaší škole". Vede ho Mgr. Petra Šnepfenbergová, která se kariérovému poradenství věnuje téměř dvacet let a má zkušenosti z různých typů škol. Dlouhá léta pracovala na víceletém gymnáziu, kde zaváděla kariérové poradenství. Nyní působí na základní škole, kde zavedla kariérová portfolia od prvního stupně včetně uceleného programu kariérového rozvoje.
Petra navíc spolupracuje s dalšími školami, pomáhá jim se zaváděním portfolií i systémového kariérového vzdělávání a je spoluautorkou metodiky. Na webináři proto nepředstaví jen to, co by portfolio mělo podle metodiky obsahovat, ale především konkrétní zkušenosti s tím, jak jeho zavádění a používání vypadá v reálné praxi.
Proto vás zvu na tento webinář "Jak připravit a zavést žákovské portfolio ve vaší škole". Vede ho Mgr. Petra Šnepfenbergová, která se kariérovému poradenství věnuje téměř dvacet let a má zkušenosti z různých typů škol. Dlouhá léta pracovala na víceletém gymnáziu, kde zaváděla kariérové poradenství. Nyní působí na základní škole, kde zavedla kariérová portfolia od prvního stupně včetně uceleného programu kariérového rozvoje.
Petra navíc spolupracuje s dalšími školami, pomáhá jim se zaváděním portfolií i systémového kariérového vzdělávání a je spoluautorkou metodiky. Na webináři proto nepředstaví jen to, co by portfolio mělo podle metodiky obsahovat, ale především konkrétní zkušenosti s tím, jak jeho zavádění a používání vypadá v reálné praxi.
Webinář vám pomůže ujasnit si základní otázky:
A pokud už portfolio používáte, ale máte pocit, že se jeho potenciál zatím nedaří využít naplno, webinář je ideální příležitostí zeptat se člověka, který si podobnými výzvami sám úspěšně prošel.
- Proč portfolio na škole zavádět?
- Co do něj patří a kdo s ním má pracovat?
- Jak ho propojit s kariérovým poradenstvím i běžnou výukou?
- Kde přesně začít?
A pokud už portfolio používáte, ale máte pocit, že se jeho potenciál zatím nedaří využít naplno, webinář je ideální příležitostí zeptat se člověka, který si podobnými výzvami sám úspěšně prošel.