Jak si vybrat povolání?
10 faktů o generaci "Z"

Existuje teorie generací, kterou v roce 1991 historik a dramaturg William Strauss a ekonom a odborník na demografii Neil Howe popsali ve své společné knize „Generation". V této knize historie Spojených států od roku 1584 byla pojatá netradičně ve světle střídání generací. Ve své teorii Srauss a Howe objevili opakující se cykly délkou 80 – 90 let, v jejichž průběhu se vystřídají 4 generace - zima, jaro, léto, podzim. I když původně teorie popisovala historii USA, autoři zjistili, že její principy platí i pro jiné země.

Původně Teorie generací vyvolala velký rozruch a zájem veřejnosti a ve Spojených státech v akademických kruzích byla (a je) považována spíše za kontroverzní. Pozornost odborníků, zejména HR specialistů, upoutala znova před několika lety, kdy se do pracovního procesu začali zapojovat zástupci tzv. generace "Y", neboli Milleniálové, a narazili na nepochopení generace „X". Teorie poskytla personalistům nástroje, jak pochopit jejich odlišnou motivaci a vytvářet takové pracovní prostředí, které udrží Milleniály na pracovním místě. Koneckonců soutěž "Zasedačka roku" je tomu potvrzením.

Strauss a Howe se soustřeďovali na konflikt generací (rodiče a děti) a vycházeli z toho, že na formování osobnosti člověka mají vliv 2 faktory:

prostředí, ve kterém vyrůstalo dítě do věku 10 - 12 - 15 let, protože do této doby vnímá okolní svět nikoli přes filtr „dobře – špatně", ale přijímá všechno bez kritiky a hodnocení (klíčové události v regionu a ve světě, informovanost ve společnosti),
rodina, která mu pomáhá vytvářet základní strategie chování, které bude s malými odchylkami používat v průběhu dalšího života (přístup k výchově, komunikace v rodině).

PROBLÉM RODIČŮ A DĚTÍ

Hodnoty každé generace jsou odlišné a jsou ovlivněny tím, co té konkrétní generaci chybí nejvíce. To znamená, že hodnoty rodičů a dětí totožné nejsou. To vysvětluje existující konflikt generací, tzv. problém „otců a dětí" a z toho vyplývající neschopnost mladší generace „ocenit" to „dobro", které jí předává starší.

Nelze říci, že jsou špatné a dobré generace. Všechny generace jsou dobré, životaschopné a efektivní. Pouze je potřeba si být vědomí toho, že se nacházíme na různých hodnotových žebříčcích, obzvlášť se to projevuje v komunikaci a interakci. Naše děti jednoduše nikdy nebudou stejné jako my.

Současní teenageři, mnozí z kterých již stojí před otázkou volby budoucí profese, někteří si vydělávají již v patnácti, patří ke generaci „Z", která má různé názvy „digitální nomádi", „tiší", „umělci", „generace s tlačítkem na prstu", „síťová generace".

Jsou to děti, které se narodí(ly) mezi rokem 2000 a 2020, tj. starším je dnes 15 -17 let. Na ně soustředíme svoji pozornost. Jejich rodiče patří ke generaci „X" (1964 – 1986), které se přezdívá „neznámá generace" nebo „děti s klíčem na krku". Troufnu si říci, že jsou to my s Vámi.

JAKÁ JE GENERACE "X"?

Generace „X" vyrůstala bez internetu, kdy v televizi bylo jen pár kanálu, život byl celkem organizován beze zdánlivě větších otřesů. Přesto, že v roce 1968 ještě byli malými dětmi nebo ještě nebyli na světě, události té doby zasáhly a poznamenali jejich rodiče, kteří ovlivnili formování osobností dětí. Výběr byl omezen, řada lidí měla problémy se studiem, vysokoškolské studium nebylo dostupno v takové šíři jako dnes a zajišťovalo určité postavení ve společnosti, většinu času děti trávili na dvoře v partách, proto zástupci generace „X" jsou schopní organizovat týmovou spolupráci, soupeřit, jsou samostatní a rozhodní. Tato generace zažila pád železné opony, otevření hranic, větší možnosti především v podnikání.

Generace "X" staví na těchto hodnotách:

• individualismus (schopnost se o sebe postarat),
• připravenost ke změnám,
• možnost výběru a schopnost si vybírat,
• kariérní růst souvisí s růstem odměn, tvrdá práce přináší výsledky,
• důležité je materiální zajištění,
• vzhledem k tomu, že rodiče jim věnovali málo času, „X" se orientují více na přátele než na rodinu (toto je generace s největší mírou rozvodů),
• vzhledem k tomu, že je to generace, která zaváděla Internet do každodenního života, umí pracovat s velkými objemy dat,
• „X" si sami vybírají autority, přitom již pro tuto generaci věk není ukazatelem moudrosti,
• zástupci této generace jsou přesvědčení, že vědí, co je správné, proto chtějí měnit svět podle sebe.

V současné době mnozí zástupci generace "X" prožívají tzv. střední věk, období, kdy přehodnocují svoje životní zkušenosti, často hledají pracovní změnu a touží dělat něco, co dává větší smysl.

A JAKÁ JE SOUČASNÁ MLÁDEŽ?

Když si rodič „X" klade otázku „Kým bude moje dítě?", je fajn se podívat na to, jaká je současná mládež, čím se odlišuje a co je pro ně důležité.

Generace „Z" je první generací, která vyrůstá ve virtuálním světě. Online je jejich normální prostředí, svět bez Internetu jednoduše nezažili. V dnešní době sílí vliv států a státních (i evropských) struktur, různých regulací, předpisů a nařízení, je to období střídání finanční krize a ekonomického růstu, nástupu Průmyslu 4.0 a Internetu věcí, doba, kdy největší hrozbou je terorismus, migrace, nové epidemie a ztráta soukromí. Ačkoli její hodnoty ještě nejsou jasně vyjádřené, již existují výzkumy, které nám pomáhají jí více porozumět a pomoci zástupcům "Z" vybírat svoji životní cestu.

Fakt 1:

„Zetka" vyrůstají v prostředí hyperpéče a jsou si jistí svoji výjimečností. Každý teenager hledá svoji individualitu, své zájmy vnímá jako neobvyklé.

Fakt 2:

Na druhou stranu, obrovský vliv na jejich názory a preference má mainstream a online média. Tato generace nevytváří výrazné subkultury. I když jsou přesvědčení o své výjimečnosti, „zetka" jsou si velice podobní, a to bez ohledu na materiální úroveň ani místo, kde žijí.

Fakt 3:

„Zetka" nevnímají sebe jako součást velké generace. „Jsme každý jiný". Každý může dělat to, co bude chtít, pro co se rozhodne.

Fakt 4:

Model dosažení úspěchu krok za krokem se zbortil. „Zetka" si nejsou jistí tím, že vytrvalé úsilí přivede k úspěchu. Protože úspěchu je možné dosáhnout jednodušší cestou, o tom svědčí mnohé příběhy úspěšných startupů a historie úspěchů "přes noc".

Fakt 5:

Nejdůležitější ze všeho je najít svoji cestu. Zaměření na hledání sebe sama je předáváno od rodičů a učitelů, a také velmi aktivně mediálním prostředím, ve kterém se pohybují.

Fakt 6:

Hlavním cílem v životě je dosahování štěstí. Užívat si života, žít v radost, mít všeho „akorát". Potíže na cestě znamenají, že cesta byla vybraná chybně.

Fakt 7:

Štěstí je úspěch. Úspěch se nevyjadřuje výší příjmu, materiálním zabezpečením nebo sociálním statutem. Úspěch souvisí s různorodostí života a spokojeností. Dosáhnout úspěchu pomůže pouze „svoje správná cesta".

Fakt 8:

Práce musí přinášet radost. Slovo „kariéra" a „prestižní práce" se prakticky nevyslovují. „Pracovat tvrdě" mladí lidé nechtějí. Práce by měla přinášet spokojenost, pocit seberealizace a naplnění, dostatek a hodně volného času.

Fakt 9:

Chybná volba je katastrofa.
„Správná volba" se pomalu stává otázkou života a smrti. „Zetka" se velmi bojí udělat „osudovou chybu", protože v sazce je životní štěstí a spokojenost. Přesto, že svět nabízí obrovské možnosti výběru, „zetka" jsou přesvědčení o tom, že oni si mohou vybrat pouze jednu, tu správnou cestu.

Fakt 10:

Svoboda volby není pomoc, ale potíž.
Rodiče nepomáhají ve volbě profesního směřování, protože nevědí "co je správné". Jejich postoj, že jejich děti jsou svobodné ve výběru budoucí profese, mladým lidem způsobuje komplikace. Často se cítí ztracení, když se musí pro něco rozhodnout. Nemají jasná kritéria, podle kterých si mohou vybírat. Pracovní cesta rodičů se jim zdá být nudná a monotónní.

JAK JIM POMOCI NAJÍT SVOJI VLASTNÍ CESTU?

Můžeme si říkat, že mládež se fláká, nebo že se jí nechce "jít dělat", ale ruku na srdce - nevyjadřují naše děti to, po čem i my doopravdy toužíme, nemluví o tom, co také hledáme? Nepotvrzují naše zkušenosti a syndromy vyhoření, kterými v dnešní době prošlo velké množství zástupců naší generace, že jejich byť možná někde z našeho pohledu naivní představy skutečně mají něco do sebe? Jakou hodnotu má život? A čemu má cenu ho věnovat?

V těchto 10 z 30 faktů, popsaných v rozsáhlém průzkumu, který realizovala agentura Validata pro jednoho z lídrů v bankovním sektoru koncem roku 2016, se skrývá pointa toho, co současná mládež potřebuje najít a s čím my, dospělí, učitelé, konzultanti a rodiče jí můžeme pomoci.

JINÁ FORMA KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ

V dnešní době se všechno odehrává velmi rychle a online. Jedny trendy střídají jiné. V nezastavujícím se proudu informací tříštícím z online prostoru skrz všechny možné připojené přístroje člověk zpravidla reaguje na ty, které vyvolají největší emoční odezvu. Pak vůbec není složité ztratit sebe sama, nebo přesněji sebe nenajít. Z tohoto pohledu je pochopitelné, že volba povolání, výběr školy je otázkou, která člověka z tohoto proudu vytrhne a znejistí, protože odpovědi nejsou tam venku, ale v něm uvnitř.

Výběr budoucí profese není jednoduchý úkol. Pro teenagery přirozeným prostředím je kolektiv, skupina nejbližších přátel, spolužáků, s kterými sdílí svoje myšlenky, testují svoje nápady, hledají inspiraci a rady. Skupina je zdroj síly a možnost se podívat na sebe z různých úhlů pohledu bez „nálepek", experimentovat v bezpečném prostředí a nacházet svoje vlastní kritéria úspěchu, štěstí, profese, která budou bavit, naplňovat, kde najdou uplatnění silné stránky a schopnosti.

Logické úvahy a analýzy, zkoumání výsledků testů profesní orientace jsou nudné, těžké a často vedou k „logickým" výsledkům, které mohou být zavádějící, nemotivující a nemusí odpovídat realitě. Pak není divu, že každý druhý student vysoké školy v prvních rocích studia opustí původně vybraný obor.