Nakonec po střední člověk rozhodne úplně jinak…

Kateřina Málková, zakladatelka Smartee ČR
kariérový kouč a trenér
11. prosince 2016
doba čtení 5 minut
Co na to říci? Ano je to tak. A děje se to v různé doby v různých zemích z různých důvodů. Tento komentář k jednomu článku na ženy s.r.o. zákonitě může vyvolat otázky: „Je toto problém?", nebo „A je vůbec důležité věnovat první volbě povolání takovou pozornost, když stejně potom člověk s velkou pravděpodobností najde uplatnění v úplně jiném oboru?"

V komentáři je obsažena odpověď. Pokud se člověk rozhodne, tj. zváží si varianty, uvědomí si ponaučení z minulých zkušenosti a převezme zodpovědnost za učiněná rozhodnutí, je to naprosto v pořádku. Co ovšem v této věci říkají statistiky?

Čísla nelžou

Česká republika je zemí, kde je vztah mezi oborem vzdělání a zaměstnání poněkud volnější. Rozsáhlejší analytická studie Národního ústavu pro vzdělání o shodě dosaženého vzdělání a vykonávaného zaměstnání se datuje rokem 2014. Cílem této studie bylo prozkoumat do jaké míry získané vzdělání uplatňováno v následujícím zaměstnání z pohledu odborného zaměření a úrovně vzdělání. Podle ní pouze 41 % absolventů se středoškolským vzděláním pracuje ve vystudovaném oboru, přitom 34 % absolventů ve svém oboru uplatnění nenajdou.

Absolventi vysokých škol více než v jiných zemích pracují v povoláních, kde postačuje příbuzný obor. V roce 2010 na takových pozicích pracovalo téměř 60 % vysokoškoláků, a jen 20 % pracovalo v úplné shodě s vystudovaným oborem. V České republice čtyři nebo pět let po absolvování vysoké školy každý pátý vysokoškolák pracuje mimo obor, 14 % vysokoškoláků by stačil nižší stupeň vzdělání a 9 % pracuje na „nevysokoškolské" pozici.

"Podle studie z roku 2014 pouze 41 % absolventů se středoškolským vzděláním pracuje ve vystudovaném oboru, přitom 34 % absolventů ve svém oboru uplatnění nenajdou. Jedná se přibližně o 56 tisíc mladých lidí ročně včetně absolventů vysokých škol. Jsou to ti, kteří si najdou uplatnění v hrubé neshodě s vystudovaným oborem."
Fenomény současnosti

Vysoká škola občas slouží k oddalování dospělosti. Jedním z trendů poslední doby, který může znepokojovat, je snížení ekonomické aktivity mladých lidí ve věku mezi 15 a 34 lety. V první řadě to souvisí se zvýšením počtu vysokoškoláků a zvyšující se průměrnou dobou studia právě na vysokých školách. Přitom kvalita takto získaného vzdělání a uplatnitelnost získaných znalostí v praxi se liší škola od školy a v neposlední řadě závisí na aktivním přístupu samotného studenta.

Dalším fenoménem je splývání dětství a dospělosti. Kidulty, neboli „dětinští dospělí", jsou mladí lidé jejichž dospívání končí až někdy ve věku 25 až 35 let. Mohou ještě žít s rodiči, studovat vysokou školu, pracovat, cestovat po světě a hledat, co je doopravdy baví, číst knihy pro dospívající, nosit trička s Bartem Simpsonem, mít nejnovější iPhone, odkládat založení vlastní rodiny na neurčito. Jsou to „děti" z různých rodin, i neúplných, které jim vytvořily zázemí, pocit bezpečí, dostatků, jistoty a velkého výběru. Mnozí studenti dostudují vysokou školu, diplom donesou domů, pravděpodobně si najdou práci, ale nedosáhnou zralosti, která formálně spočívá v dokončení studia, opuštění rodičovského domu a dosažení finanční nezávislosti. V anglosaské kultuře, která tento fenomén pojmenovala, tyto parametry splňuje pouhá třetina lidí ve věku kolem 30 let.

Co to má společného s volbou povolání?

Z pohledu volby povolání syndrom „odložené dospělosti" souvisí s neochotou kidultů převzít zodpovědnost, s jejich vnitřními dilematy a nejistotou, která dříve nebo později donutí je hledat odpověď na otázku „Kdo jsem?", „Kam jdu?" a „Proč?". Jsou to otázky, které si za normálních okolností klade patnácti nebo osmnáctiletý dospívající při výběru střední nebo vysoké školy. Volba povolání v naší kultuře, odkud čím dál víc mizí hranice mezi dospíváním a dospělosti, může posloužit jako proces iniciace dítěte v dospělého.

První volba povolání je proces poznání sebe sama, uvědomění, že člověk je schopen rozhodovat samostatně, pochopení, jak vůbec rozhoduje. Je důležité, aby mladý člověk pocítil a převzal na sebe svůj díl zodpovědnosti a vnímal toto období a zodpovědnost jako takovou jako schopnost samostatně vyhodnotit příležitosti a vybrat pro sebe tu nejlepší variantu a přijmout výsledky vlastního rozhodnutí, byť je těžké přesně předpovědět, jaké budou.

Teenager musí cítit, že on sám je řidičem určujícím směr, nikoli jen spolujezdcem, kterého kdosi dopravuje z bodu A do bodu B na tu nejlepší školu. Je důležité nerozhodovat místo něj, ale postupně rozšiřovat zónu samostatného výběru a zužovat zónu dříve zajištěného pohodlí.

Jestliže později dítě vystuduje jednu školu a najde si uplatnění v odlišném oboru, to není žádná tragédie. Klíčové je, že tato jeho volba bude vědomá a my jako rodiče budeme vědět, že jsme vychovali samostatného, odpovědného a schopného člověka, který má všechny předpoklady ke spokojenému a naplněnému životu. A o tom to je :-)


— Kateřina Málková, zakladatelka Smartee ČR

Jak vybrat střední školu
v klidu a chytře?
V dnešním světě je těžké si být něčím jistý? Jaké vzdělání bude mít za pár let hodnotu, když se všechno mění tak rychle. I s tímto vám poradí tato příručka. Ukáže na co je důležité se soustředit, aby vás nezklamal váš výběr ani řadu let po ukončení střední školy.